Oficiální stránky obce

Litošice

Železné hory

Železné hory

Železné hory tvoří severozápadní výběžek Českomoravské vrchoviny. Na severu se pozvolna sklánějí k Polabské nížině, na jihozápadě se výrazným hřebenem, který kopíruje tok malebné řeky Doubravy, zvedají nad Čáslavskou kotlinu. Nadmořská výška tohoto hřebene se od Týnce nad Labem postupně zvyšuje až k vrcholům Krkaňka (566 m n. m.) u Ronova nad Doubravou, Kaňkovy hory (557 m n. m.) u Třemošnice, Bučina (606 m n. m.) u Prachovic, Spálava (663 m n. m.) u Modletína a Vestec (668 m n. m.) u Libice nad Doubravou.

Železné hory V průběhu zmíněného hřebene narazíme u Třemošnice také na Lovětínskou a Hedvikovskou rokli se sráznými skalami. Také díky tomuto hřebenu a jeho značnému převýšení oproti Čáslavské kotlině a Podoubraví se může toto pohoří pyšnit označením hory (název Železné hory se v latinské podobě "Montes Ferrei" objevuje již ve Zbraslavské kronice ze 13. století). Ve skutečnosti mají však Železné hory ráz vrchoviny až pahorkatiny.

V geomorfologickém členění se skládají ze dvou částí - nižší Chvaletické pahorkatiny na severozápadě a vyšší Sečské vrchoviny v centrální a východní části. Rozloha Železných hor je téměř 600 km2 při střední nadmořské výšce asi 450 m n. m. Polohy nad 500 m n. m. zabírají asi 33 % rozlohy Železných hor, polohy nad 600 m n. m. již pouze 5 %. Železné hory sousedí s Východolabskou tabulí, Středolabskou tabulí, Hornosázavskou pahorkatinou, Hornosvrateckou vrchovinou a Svitavskou pahorkatinou.

V geologickém složení, které patří k nejsložitějším mezi pohořími v celé České republice, jsou zastoupeny starohorní a pravděpodobně také prahorní metamorfity, dále prvohorní magmatity, vrstvy druhohorního, třetihorního a čtvrtohorního stáří. Břidlice, ruly, žuly, sienity, vápence, pegmatity, droby, diority, migmatity, to jsou horniny, ze kterých jsou Železné hory složeny. Jméno dalo celému pásmu načervenalé zbarvení hornin, způsobené oxidy železa, jehož rudy se zde od pradávna dobývaly.

Řeka Chrudimka

Železné hory

Nejdůležitějším vodním tokem pohoří je řeka Chrudimka dlouhá asi 108 km, s povodím 873 km2. Její nejvýše položený pramen je u Svratouchu v Hornosvratecké hornatině v nadmořské výšce okolo 700 m n. m. Nejvýše položené místo, odkud může stéci voda do Chrudimky je Šindelný vrch (806 m n. m.). Zvláštností Chrudimky je velké množství přehrad (Hamry, Seč, Křižanovice a Práčov), které ji na cestě dolů k Labi brzdí. Chrudimka opouští Železné hory u Slatiňan, pokračuje k severu do Chrudimi, a v Pardubicích se v nadmořské výšce 215 m n. m. vlévá do Labe.

Řeka Doubrava

Hlavní hřbet Železných hor kopíruje řeka Doubrava dlouhá asi 90 km s povodím 599 km2. Její nejvýše položený pramen je u Nové Huti ve Žďárských vrších v nadmořské výšce 700 m n. m. Nejvýše položené místo, odkud může stéci voda do Doubravy, je Kamenný vrch (802 m n. m.).

Železné hory

Kamenná přehrada Pařížov

Železné hory

Na středním toku řeky brání povodním, ale také vyrábí elektrickou energii, jedna z nejhezčích přehradních nádrží v Čechách , kamenná přehrada Pařížov z roku 1913. Řeka ústí do Labe u Záboří nad Labem v nadmořské výšce 200 m.

Odkazy:

Železné hory

inPage.cz - webové stránky, doména a webhosting snadno.